|
|
Prověřování v přípravném řízení
Linhart, David ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Prověřování v přípravném řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá prověřováním jakožto první ze dvou fází stádia trestního řízení označovaného jako přípravné řízení. Cílem práce je poskytnout komplexní výklad k prověřování, jeho průběhu, jakož i k vybraným subjektům v jeho rámci vystupujícím. Autor v rámci příslušných pasáží vztahujících se k vybraným institutům prověřování vymezuje nad rámec zákonné úpravy obsažené v trestním řádu pravidla vyplývající z jiných právních předpisů, judikatorních závěrů či závěrů odborné veřejnosti. V této souvislosti autor poukazuje ve vztahu k vybraným institutům na dílčí nedostatky současné právní úpravy, již komparuje s úpravou obsaženou v současné podobě návrhu nového trestního řádu, jenž je dosud nedokončeným výsledkem úsilí rekodifikace trestního práva procesního. Úvodní část diplomové práce pojednává o problematice trestního řízení, jeho účelu a jeho členění na jednotlivá stádia. V rámci jednotlivých stádií trestního řízení je bližší pozornost věnována stádiu přípravného řízení, jeho vnitřnímu členění a jeho formám. Jádro diplomové práce představuje část druhá, jež obecně vymezuje fázi prověřování, její účel, základní zásady v jejím rámci uplatňované, nebo naopak z uplatnění vyloučené, jakož i vybrané subjekty trestního řízení v rámci prověřování figurující. V části...
|
|
|
Rozhodnutí v přípravném řízení
Kubeček, Jan ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Rozhodnutí v přípravném řízení Abstrakt Rigorózní práce na téma Rozhodnutí v přípravném řízení se zabývá tvorbou rozhodnutí, nabýváním účinků rozhodnutí a jejich oznamováním adresátům v přípravném řízení. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení je první fází trestního řízení. Protože se nacházíme v době příprav rekodifikace trestního řádu, kapitola o přípravném řízení vymezuje přípravné řízení de lege ferenda. Rozhodnutí z hlediska teorie práva je individuální právní akt a produkt rozhodovací činnosti státu. Rozhodnutí v přípravném řízení vydávají orgány činné v trestním řízení - policejní orgán, státní zástupce a soud - s připomínkou, že ve výjimečných případech rozhodují v přípravném řízení i jiné subjekty, např. prezident republiky. Problematický výběr místně příslušného soudu a státního zastupitelství v přípravném řízení je rozebrán na případu Davida Ratha. Ústavní soud přikazuje používat výklad právních předpisů, který neumožní dozorujícímu státnímu zástupci vybrat pro rozhodování o stížnosti v zásadě libovolný soud, který se nachází na území obvodu jeho působnosti. Následují předpoklady vydání rozhodnutí. Jedná o určité základní zásady, které musejí být dodržovány při vydávání rozhodnutí. Těmito nejdůležitějšími zásadami jsou zásada oficiality včetně výjimek z této zásady, zásada...
|
|
|
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení
Štěpánek, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Uplatnění formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá uplatněním formální obhajoby v předsoudní fázi trestního řízení. Práce vymezuje obhajobu obhájcem ve fázi vyšetřování, tedy po zahájení trestního stíhání, přičemž pozornost je věnována mimo jiné důležitým a neopominutelným institutům obhajoby, konkrétně stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nahlédnutí do spisu, dále účasti obhájce ve vyšetřování, obstarávání důkazů obhájcem, prostudování spisu, návrhu na doplnění vyšetřování a taktéž návrhu na předběžné projednání obžaloby. Práce dále přibližuje zvláštnosti obhajoby při vazebním stíhání obviněného, přičemž důraz je kladen na samotný výkon obhajoby vazebně stíhaného s přiblížením osobních návštěv ve vazební věznici a problematiky žádání o propuštění z vazby za současného využití opatření nahrazujících vazbu. Pozornost je věnována taktéž projevu samotného obhájce, resp. jeho profesním limitům, v souvislosti s etickými předpisy a pravidly a kárnou odpovědností obhájce. Rigorózní práce neopomíjí ani obecný úvod do tématu, týkající se práva na obhajobu a osoby obhájce v trestním řízení, prostřednictvím kterého je formální obhajoba vykonávána. Výklad se věnuje právní úpravě práva na obhajobu, historickému exkurzu tohoto práva, jeho obsahu a...
|
|
|
Role státního zástupce v přípravném řízení trestním
Křižková, Lucie ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Richter, Martin (oponent)
Vytyčeným cílem diplomové práce nazvané Role státního zástupce v přípravném řízení trestním je odborné veřejnosti připomenout a té laické více osvětlit důležitost a význam státního zástupce - jakožto mnohdy podceňovaného, byť ve skutečnosti nepostradatelného, subjektu trestního řízení - s akcentem na jeho úlohu v rámci celého předsoudního stádia trestního řízení. Je to totiž právě státní zástupce, kdo je právní teorií označován latinským výrazem dominus litis, tedy pán přípravného řízení, a je tedy nemyslitelné, aby se trestní řízení - tak, jak jej pojímá současná právní úprava - obešlo bez jeho participace. Jeho neoddiskutovatelný přínos a rozhodující vliv na výsledek celého předsoudního stádia trestního řízení se předkládaná práce snaží demonstrovat skrze popis činností a oprávnění, jež vkládá platná právní úprava státnímu zástupci do rukou. Klíčová úloha státního zástupce tkví především ve výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ze strany policejního orgánu; a není to nikdo jiný než právě státní zástupce, kdo na svých bedrech nese odpovědnost za výsledky přípravného řízení. Text práce se snaží čtenáři nabídnout co nejkomplexnější, avšak stále přehledný, vhled do výše předestřené problematiky a současně poskytnout odpovědi na v tomto kontextu se vyskytnuvší otázky - či alespoň naznačení možného...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Žůrek, Petr ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu obhájce v přípravném řízení a její vztah k naplnění práva obviněného na obhajobu, které je jedním ze základních pilířů dodržení práva na spravedlivý proces v trestním řízení. Právní postavení obhájce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, neboť jeho činnost nespočívá pouze v zajištění rovnosti zbraní, ale také v prověření a kontrole činnosti orgánů činných v trestním řízení. Při výkonu své činnosti je obhájce nadán jednotlivými povinnostmi a právy, která se souhlasem obviněného vykonává. Zvláštní pozornost byla věnována vztahu advokáta s klientem, povinnosti mlčenlivosti, právu účastnit se vyšetřovacích úkonů s důrazem na výslech obviněného, právu nahlížet do spisu vzhledem k jeho nedostatečné legislativní úpravě, a konečně, i s ohledem na projekt SKYPE obhajoby, právu na komunikaci s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby.
|
|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Tomášek, Marek ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Neodkladné a neopakovatelné úkony Abstrakt Neodkladné a neopakovatelné úkony jsou zvláštní skupinou procesních úkonů orgánů činných v trestním řízení. Přesnou definicí neodkladných i neopakovatelných úkonů disponuje trestní řád, ale zjednodušeně lze říci, že neodkladný úkon je nutné provést před zahájením trestního stíhání, protože jinak ztratí svou důkazní hodnotu, a neopakovatelným úkon nelze už zopakovat v řízení před soudem. Neexistuje taxativní seznam, jenž by stanovil, který úkon je neodkladný nebo neopakovatelný. Neodkladnost a neopakovatelnost úkonu se proto vždy zjišťuje v jednotlivých individuálních případech dle skutkových okolností a ve vztahu ke konkrétní osobě v rámci aplikační praxe, byť pro takové posuzování soudní rozhodovací praxe poskytuje řadu vodítek. Přípravné řízení, tj. předsoudní část trestního řízení, lze rozdělit na prověřování (před zahájením trestního stíhání) a vyšetřování (po zahájení trestního stíhání). Z pohledu orgánů činných v trestním řízení je nejpodstatnější vlastností neodkladných a neopakovatelných úkonů to, že mohou být prováděny i před zahájením trestního stíhání a jimi získané podklady mohou (např. v podobě protokolu o provedení úkonu) za dalších podmínek sloužit jako důkazní prostředek v řízení před soudem. Podezřelý má přitom během prověřování méně procesních...
|
|
|
Státní zástupce v přípravném řízení trestním
Chejstovská, Nicole ; Pelc, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Cílem diplomové práce na téma Státní zástupce v přípravném řízení trestním je co možná nejuceleněji poskytnout rozbor postavení, oprávnění a činnosti státního zástupce v předsoudním stadiu trestního řízení a rozporuplné otázky s tím související. Z působnosti státního zástupce v rámci celého trestního řízení jsou stěžejní oblasti zjišťování všech trestných činů a stíhání osob, které je spáchaly, a vykonávání dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení. Státní zástupce označovaný jako dominus litis neboli "pán přípravného řízení" nese odpovědnost za výsledky přípravného řízení a je to právě on, kdo podává obžalobu k soudu nebo rozhoduje o ukončení trestního stíhání již v přípravném řízení. Práce je rozdělena do pěti hlavních částí, které na sebe logicky navazují a jsou provázané. První část je věnována historii veřejné žaloby, jejíž dlouhý vývoj měl dozajista vliv na současnou podobu tohoto institutu. V druhé části se čtenář relativně obšírně dozví o státním zastupitelství, a to od jeho sporného ústavního vymezení, transformace prokuratury na státní zastupitelství, aktuální soustavy, její správy a vnitřních vztahů včetně postavení vedoucích státních zástupců či Nejvyššího státního zastupitelství, až po diskutovanou otázku nezávislosti státního zastupitelství při komparaci s nezávislostí...
|
|
|
Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním
Blagodárná, Ivana ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním Diplomová práce na téma Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním se snaží uceleně pojednat o postavení a činnosti státního zástupce v trestním řízení. Státní zástupce je významným subjektem a zároveň i stranou trestního řízení. Jeho úloha v trestním řízení je nezastupitelná a svou činností je schopen ovlivnit přípravné řízení zásadním způsobem a jen na něm závisí, zda bude obviněný postaven před soud či zda bude trestní věc skončena již v přípravném řízení. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola nastiňuje historický vývoj veřejné žaloby na českém území od jejích počátků až do současnosti. Jelikož se diplomová práce zabývá úlohou státního zástupce v přípravném řízení, tak se druhá kapitola věnuje přípravnému řízení a popisuje jeho účel, druhy, fáze a funkce. Třetí kapitola se věnuje postavení a působnosti státního zastupitelství v českém právním řádě. Jsou tu vymezeny základní zásady a principy činnosti jednotlivých státních zástupců. Čtvrtá kapitola je již samotným jádrem této práce. Nejprve vymezuje pojem dozoru a poté ukazuje jednotlivá oprávnění státního zástupce při výkonu dozoru. Další část této kapitoly popisuje činnost státního zástupce v jednotlivých fázích přípravného řízení, tedy nejprve v prověřování a poté ve...
|
|
|
Vojenská policie v přípravném řízení - úprava v obecně závazných a vnitřních předpisech
Malý, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Vojenská policie v přípravném řízení - úprava v obecně závazných a vnitřních předpisech Abstrakt Vojenská policie je důležitým a specifickým policejním orgánem. Díky posledním legislativním změnám byla značně posílena její úloha v trestním řízení. Na významu dále nabývá také díky aktuálnímu zvyšování investic do ozbrojených sil znatelně a do rezortu ministerstva obrany celkově. Odborná práce, která by právní postavení Vojenské policie v trestním řízení komplexně a do hloubky popsala však dosud chyběla. Primárním zdrojem pro poznání právního postavení Vojenská policie v předsoudní fázi trestního řízení, neboli v přípravném řízení, je analýza relevantních obecně závazných (právních) předpisů, zejména trestního řádu a zákona o Vojenské policii. Takový obraz však není úplný. Obraz o aplikaci zákonných ustanovení v praxi Vojenské policie nám podá až analýza vnitřních předpisů Vojenské policie a jejich komparace s právními předpisy. Vnitřní předpisy Vojenské policie dosud nebyly v žádné odborné práci rozebrány a tato práce tak přináší ojedinělý vhled do fungování a práce tohoto policejního orgánu. Tato práce si tak klade následující cíle. Hlavním cílem je podat o právním postavení VP ucelený přehled, tj. nejen popsání stavu de lege lata, jak se jeví z obecně závazných právních předpisů, ale i stavu de lege...
|
|
|
Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním
Kroftová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním se snaží uceleně pojednat o činnosti státního zástupce v přípravném řízení trestním a případně i poukázat na jednotlivé nedostatky v právní úpravě. Státní zástupce je důležitým subjektem a současně také stranou trestního řízení. Státní zástupce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, jelikož svou činností ovlivňuje přípravné řízení. Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním je zásadní, protože je to právě on, kdo nese odpovědnost za jeho výsledky. Státní zástupce vystupuje v přípravném řízení jako tzv. dominus litis a je vybaven vůči policejnímu orgánu velmi rozsáhlými pravomocemi. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem veřejné žaloby v českých zemích od jejího vzniku až do současnosti. Druhá kapitola je věnována státnímu zastupitelství a skládá se z několika částí. Věnuje se ústavnímu vymezení státního zastupitelství, jeho organizaci a působnosti. Tato kapitola obsahuje také základní zásady činnosti státního zastupitelství a náhled na právní úpravu státního zastupitelství ve Spolkové republice Německo. Vzhledem k zaměření této práce je zde i kapitola třetí, která je celá věnována přípravnému řízení. Stěžejní část této práce je kapitola čtvrtá a...
|
host ::
RSS.